Proč má smysl na sobě pracovat?

Před pár lety bych jako pozvánku do Cesty Pravého Muže napsal něco o osobním rozvoji, hledání mužské síly či potřebě srovnání vztahů či nalezení vlastní vize. To všechno je samozřejmě klíčové pro každého chlapa, pokud nechce do smrti fungovat jako robot bez plného prožívání života. Nicméně napíšu úplně něco jiného. Něco hlubšího, co se mi postupně otvíralo v průběhu života a co jsem pochopil při denní práci se svými klienty.

Vždycky mě zajímala hloubka. Především hloubka života a hloubka naší duše. Jsme duchovní bytosti, co na tomto světě ovšem musí zpracovat své výzvy ve hmotě. Jinak to tady nejde. Proč tu vlastně naše duše jsou? A jak se vlastně vyvíjí lidstvo? Při své práci s lidmi často nacházím důležité věci ke zpracování především ve vztahu s rodiči, prarodiči, všem co v našem rodu nebylo zpracováno a minulých životech. Běžně se lze při práci s podvědomím a tělem dostat několik generací zpět či do minulých životů a najít situaci, pocit, příběh či problém, který byl vytěsněn či nedořešen.

Havajci třeba na minulé životy nevěří, ale věří právě na něco jako paměť předků. Já ovšem nemůžu popřít a nevidět vzpomínky lidí, které prostě nepochází z tohoto života. Každopádně je to jedno neboť všechno se dá a má řešit přes pocity přítomné v tomto životě, ať už pochází odkudkoliv. Prostě tu jsou. Můj učitel mi říkal, že si nemám všímat lidí kolem sebe, ale pocitů, které ve mně vyvolávají. Ty jsou klíčem k mému životu a taky jazykem naší duše.

Vše máme ve svých rukou

Vraťme se však k rodu. Vše v rodinném systému co nedostalo pozornost či-li bylo potlačeno či vytěsněno volá o pozornost. Což se v našich životech může projevovat velmi negativně. Věci jako násilí, zneuznání, znásilnění, nenarozené děti, ublížení druhým si v rodu táhneme dál a dál dokud nedojdou pozornosti a zpracování. Duše, která jde na zem, si bere až od šedesáti svých předků v řadě věci ke zpracování. Vlastně je to od „Vesmíru“ velmi chytrý nástroj udržování rovnováhy ve vývoji lidstva. Máme tak vše ve svých rukou.

Když si to spočítáte, při průměrné době jedné generace 20-25 let, tak zpracováváme teprve dobu před 1200 -1500 lety. Takže doba, než zpracujeme první či druhou světovou válku, bude ještě pěkně dlouhá. Někteří ze zločinců z této doby teprve teď umírají.

Takovou související zajímavost jsem se dozvěděl od jednoho probuzeného průvodce v chrámu Univerzity Jednoty v Indii. Říkal mi, že ještě přibližně před sto lety se ta část mozku, která nese nepříjemné a často traumatické vzpomínky z dětství, u všech lidí v devatenácti letech vymazala. Nicméně někdy před zmíněnými sto lety to skončilo. Na otázku proč, mi jen odpověděl, že to bylo a je nutné pro vývoj lidstva.

Ještě jednu perličku mě naučil. A to, že destruktivní sklony podvědomí je možné utišit požehnáním rodičů dotyčného. Divili byste se, kolik může ve vašem životě napáchat třeba neodpuštění spojené většinou se zlobou či nenávistí. Je to jako byste otočili kohoutkem a zastavili proud energie ve vašem životě. Většinou vám pak spousta věcí (třeba zdraví, finance) v životě nefunguje. Protože je vše propojené, a všichni jsme jedním, tak když neodpustíte někomu druhému, tak vlastně neodpustíte sobě. Když někoho nenávidíte, tak zároveň nutně nenávidíte i sebe. Po zpracování takového vztahu se energie opět může rozproudit.

Stejně tak, pokud za mnou přichází rodiče, že mají problém s dětmi, nikdy neřeším problém u dětí. Děti jsou vždy zrcadlem toho, co se děje u jejich rodičů. Problémy v životě často může způsobovat i nedořešený vztah s nenarozeným dítětem a to nejen ženám. Prostě pokud takovou událost jen přejdeme a vnitřně si jí nezpracujeme, tak nás může v životě blokovat. Ať už to nazveme duší nebo zbytkovou energií, tak pokud nedáme našemu dítěti, které z nějakých důvodů nenarodilo, pozornost, může nám to způsobovat problémy v životě.

Podobnou věcí jsou i bývalí partneři, kteří nám zlomili srdce a my s nimi nemáme dořešený vztah. Energeticky nám tak stojí na místě partnera či partnerky a my se pak divíme, proč nám naše současné partnerství nefunguje.

Lidé, kteří na sobě nepracují, přenáší vše nezpracované na své děti

Sergej Lazarev píše o tom, že lidé, kteří na sobě nepracují, přenáší vše nezpracované na své děti. Já to vidím denně při své praxi. Vidím spoustu lidí, pro které je dnes velmi obtížné porodit zdravé dítě. Pokud nemají srovnané vztahy s okolím, rodiči a bývalými partnery či nenarozenými dětmi tak bych jim radil se o děti ani nepokoušet, dokud to neudělají. Vše se v dnešní době totiž zrychluje. Vše nezpracované se vrací daleko rychleji.

Vezměte si generaci našich rodičů a prarodičů. Vše osudové museli většinou urvat vůlí, silou či vírou. Byli to taky velmi často silné osobnosti. Dnešní doba nám ovšem nabízí nepřeberné množství možností, jak si věci a vztahy zpracovat: konstelace, terapie, šamani, koučové, stovky druhů technik a léčení, nepřeberné množství seminářů, cvičení, knížek atd. Je možná těžké se v tom vyznat, ovšem nemůžeme říci, že nemáme možnosti jak na sobě pracovat.

Co se po nás vlastně chce? Dát si do pořádku vztahy (s rodiči, prarodiči, předky, bývalými partnery, nenarozenými dětmi a se všemi kterým jsem ublížil, neodpustil atd.). Prožít a přijmout své neprožité pocity a traumatické vzpomínky. Uvědomit si a změnit své destruktivní životní vzorce (třeba hodný kluk nebo hodná holka). Zpracovat si své strachy, které nás drží v zakletí (když nebudu hodný tak mě opustí, když mě opustí tak zemřu – ano takové vzorce tam hluboko v buňkách opravdu máme skoro všichni). Vyjadřovat v každém momentu své existence to nejlepší „božské“ z nás – lidskost, odpuštění, lásku, přijetí. A přijímat život takový jaký je neboť nic není náhoda.

Svět se k nám chová tak, jak my se chováme sami k sobě

Platí, že co přijmeme, to zmizí (může se změnit) a s čím bojujeme, to roste (takže např. negativní věc se zhoršuje). Naším úkolem je udržovat ve všem rovnováhu, myslet na celek, chovat se eticky a žít jako tvůrci a ne jako oběti. Nepoutat se k věcem neboť pod připoutaností je vždy strach. Uděláme-li tedy v našem životě něco příliš důležité, třeba svojí ženu nebo práci, tak si buďme jistí, že se tato oblast pokazí. Není toho málo na práci, že? Vývoj lidstva má prostě nastavené mechanizmy v podobě vyšších zákonů, které zajišťují, že vše se nám vrátí (dobré i zlé).

Taky jsou tu ovšem odměny a dárky za nesobecké dávání a myšlení na celek a přispívání k němu. Kontrola, zda jdu správnou cestou, je jednoduchá. Pokud se cítím v životě dobře a neděje se mi nic těžkého, tak i můj vnitřní svět je v pořádku. Protože se nám nemůže dít nic, co nemáme v sobě. Svět je totiž v nás. Jak uvnitř, tak venku. Svět se k nám chová tak, jak my se chováme sami k sobě.

Proč má smysl na sobě pracovat

Chápete, proč má smysl na sobě pracovat? Chápete, proč má smysl Cesta Pravého Muže? Kdo by chtěl, aby těžké a nezpracované věci museli prožívat a zpracovávat naše děti? Kdo by chtěl, aby se mu narodilo dítě, které není zdravé, protože jsme nedokázali odpustit či srovnat si včas své vztahy? Kdo by chtěl přenášet dál negativní vzorce v rodu, když se může stát, že se do tohoto rodu opět narodíme a šijeme si tím bič sami na sebe?

Přijde vám to bláznivé? Vše to o duších, rodu, minulých životech, vyrovnávání věcí a vývoji lidstva. Možná. A možná být blázen je normální a být normální je šílenství. Každý si musí na věci v životě přijít sám. Taková je moje zkušenost po čtvrt století práce na sobě. Dřív bych takový článek neměl odvahu napsat. Dnes vím, že tohle je ta nejdůležitější pozvánka k cestě osobního rozvoje.

Velkým tajemstvím světa od pradávna bylo: „Co dáš, dostaneš“. Chcete-li mít fajn život, vydejte se jako stovky dalších chlapů na cestu za lepším světem. Dejte si do pořádku své vztahy, najděte svojí vizi, sílu i srdce a začněte se se světem dělit o své nejlepší dary. To je totiž ten nejlepší způsob jak žít spokojený život a zastavit všechny negativní vyrovnávací děje ve vašich životech. Těšíme se na vás.

Vladimír Sid Smutný

Bývalý ředitel nadnárodní IT firmy, podnikatel, kouč, autor projektu Vědomý Lídr.

3 inspirační videa pro chlapy,
kteří se chtějí vydat na cestu

Vlož svůj email a vykroč na Cestu pravého muže

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *